Město Hulín na řece Rusavě, 5,5 km JZ od města Kroměříž, patří se svými necelými 8 tisíci obyvateli k významným střediskům kroměřížska.
Historicky vzniklo na tzv. jantarové stezce spojující Středozemní moře s Baltem.
Katastrální výměra činí 3213 ha. Je významným dopravním centrem.
Status: město
Celková výměra: 3214 ha
Počet obyvatel: 6991 (k 1.1.2015)
Okres: Kroměříž
Obvody, části: Záhlinice a Chrášťany
Nadmořská výška: 191 m n. m.
HISTORIE MĚSTA
První písemná zmínka o existenci města Hulína pochází z roku 1224, kdy sem vedly kroky českého krále Přemysla Otakara I. Panovník tehdy navštívil svůj zeměpanský majetek a zřejmě se zde nějakou dobu zdržel. Přijel s četným doprovodem, a tak se dá předpokládat, že Hulín byl v té době menším střediskem správní a hospodářské výkonné moci.
Přemysl Otakar I. zde za svého pobytu vydal důležité listiny pro Opavu a Přibyslavice a také onen první písemný doklad, kde je jméno Hulín zmiňováno poprvé. V roce 1261, za panování Přemysla Otakara II., přešel Hulín do církevního majetku jako dar krále olomouckému biskupovi Brunovi za jeho četné zásluhy.
Za Brunova zástupce Dětřicha (kolem devadesátých let 13. století) došlo k rozsáhlé stavební úpravě hulínského správního centra. Tvrz byla přestavěna na hrad a celý komplex byl opevněn valy a vodním příkopem. Zřejmě ještě za Brunova života byl Hulín povýšen na město.
Původní zástavba obce byla situována do kruhu kolem náměstí a skládala se převážně z dřevěných zemědělských objektů. Uprostřed náměstí stála dřevěná radnice. Hulínské obyvatelstvo sužovaly četné požáry a povodně. Obytné domy několikrát vyhořely. V 18. století požár zachvátil kostel, v 19. století dvakrát vyhořela fara, radnice na náměstí lehla popelem v roce 1852. Zdejší obyvatelstvo živilo převážně zemědělství. Hulíňané byli vyhlášenými chovateli dobytka. Tak to bylo až do čtyřicátých let 19. století, kdy s výstavbou železnice přišlo do města mnoho dělníků, a tak se pomalu začaly rozvíjet základy průmyslové historie města.
PAMÁTKY
Mezi památky Hulína můžeme řadit Kostel sv. Václava s farou, který byl podle dostupných archivních materiálů založen přibližně v první čtvrtině 13. století. Má významnou polohu na nejvyšším místě uprostřed již dávno zrušeného hřbitova, obehnaného zdí. Nepochybně se v jeho těsné blízkosti nacházela dřevěná tvrz. Kostel sv. Václava je postavený na ose východ-západ.
Další dochovanou památkou je Románský portál, který je nejvýznamnějším a nejcennějším prvkem dochovaného torza románské stavby kostela sv. Václava. Původně zdobil hlavní vchod v severní zdi kostela. Jeho vznik je datován do první poloviny 13. století.
U města se nachází přírodní park Záhlinické rybníky, který tvoří les Zámeček, mokřadní louky a soustava rybníků, které jsou významnou lokalitou pro hnízdění více než stovky ptačích druhů a s dalšími takříkajíc „na tahu“ čítají přes 270 druhů ptáků. Dále jsou v katastru 2 lokality označené VKP (významný krajinný prvek).
KULTURA
Ke kulturnímu dění ve městě slouží kulturní klub, který je příspěvkovou organizací města a svou činností rozvíjí četné kulturní a spolkové aktivity ve městě. Schází se zde různé skupiny občanů, dětmi předškolního věku počínaje a důchodci konče. Pracovnice klubu organizují množství veřejných akcí jako jsou plesy pro dospělé i děti, o Vánocích svíčkové koncerty, v létě pak tradiční Festivaly dechových orchestrů či Hulínské hudební léto, na podzim Svatováclavské hody. Po celý rok jsou to Dámské jízdy a mnohé další kulturně-společenské akce. Útočiště tu nacházejí mažoretky, taneční kroužek, různé kluby jako jsou kluby důchodců, zahrádkářů či zdravotně postižených, ale scházejí se tu i politické strany a jiné subjekty společenského života.
Klub každoročně zajišťuje projekci letního kina.
SPORT
Ve městě v minulosti sloužily k provozování různých druhů sportu dva objekty, které byly i místem pro pořádání kulturních a společenských akcí. Byla to Sokolovna a Orlovna. Sokolovna na rohu Holešovské a Javorové ulice neustále měnila svou tvář. Dodnes v ní nacházejí místo k sportovnímu vyžití judisté a stolní tenisté. V roce 2004 u ní přibylo nově vybudované hřiště, které má kvalitní plochu. Využívají ji především tenisté, volejbalisté a nohejbalisté. Druhým sportovním stánkem byla Orlovna v Třebízského ulici, která se však brzy stala spíše útočištěm pro ty, kteří se věnovali kultuře. Té slouží její budova dodnes. V roce 1932 bylo v Hulíně otevřeno nové fotbalové hřiště se škvárovým povrchem na Dvořákově ulici u cihelny. To dnes tvoří základ sportovního areálu. Z dalších ploch, které slouží sportovcům je školní hřiště a prostor koupaliště se dvěma hřišti a minigolf.
VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI MĚSTA
K významným sportovcům patří Zdeněk Nehoda, Radek Drulák, Pavel Novotný, František Zlámal, Zdeněk Zlámal.
DOSTUPNOST
Vzdálenost vzdušnou čarou 5,7 km východním směrem od okresního města Kroměříž.
- Vlakem: žst. Hulín (trať č. 330, 303), vzdálenost 780 m z centra.
- Autobusem: zastávka Hulín náměstí.
- Pěšky: červená TZ směr a směr; modrá TZ směr a směr; žlutá TZ směr a směr; zelená TZ směr a směr.
- Na kole: cyklotrasa č. 5033, 5181.
- Autem: dálnice D1, exit č.264, silnice č. R55, exit č. 16 a 17; silnice č. 47 směr Kroměříž; silnice č. 55 směr Otrokovice a směr Přerov; silnice č. 432 směr Holešov.
Zdroj informací: Město Hulín
|
|