ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA SE HŘBITOVEM - STRÁŽNICE

HISTORIE

Sanagoga
Duchovním středem každé židovské obce je synagoga. Původní synagoga ve Strážnici stála s největší pravděpodobností na místě současné budovy, patrně ale byla poškozena požárem, takže se v roce 1804 přistoupilo k vybudování zcela nového templu.
Synagoga byla roku 1870 renomována stavitelem Leopoldem Slovákem – bylo zbořeno původní předsálí se schodištěm na půdu ženského oddělení a došlo ke sjednocení stylu obou vchodů pro muže a ženy. Průčelí získalo novorománskou úpravu. V roce 1906 získala synagoga elektrické osvětlení.
V synagoze probíhaly bohoslužby až do roku 1941. Dne 22.6. 1941 byl temp zdemolován příslušníky SA, vnitřní vybavení bylo zničeno, spáleno a rozkradeno, došlo také k vytlučení oken. Představený náboženské obce Hermann Felix, který němcům odmítl vydat klíče od synagogy, byl zabit. Koncem války bylo ještě zbořeno ženské oddělení.
Od roku 1948 začal prostor synagogy využívat podnik TON Strážnice na sklad židlí. Teprve v roce 1991 byl templ vrácen židovské obci a ta jej postupně upravila.
Vstup do synagogy je z jihozápadní strany, u vchodu se nachází malá předsíň, odkud se vchází do hlavního sálu. Pro židovské bohoslužby je typické oddělení mužů a žen. Ženská modlitebna se dříve nacházela v přistavěném traktu podél severozápadní stěny, tato část ale byla za 2. světové války zbořena. Oba prostory byly původně propojeny pěti okenními otvory.
Vnitřní výzdoba synagog byla vždy velmi střídmá, nezobrazovali se lidské bytosti a většinou ani zvířata. Prostor je opatřen neckovou klenbou, zdobenou geometrizující výmalbou s rostlinnými motivy a hvězdnou oblohou. V hale se nachází svatostánek ve formě dvojice sloupů překrytých kládím, přístupný po schodišti z prostorného podia. Okna v synagoze jsou novodobá s půlkruhovitým zakončením a barevnou vitráží v podobě šesticípé Davidovy hvězdy.

Hřbitov
V polovině 17. století daroval hrabě Magnis židům část pozemku přímo u židovské čtvrti určenou k založení hřbitova. V průběhu 18. století byly na nový hřbitov přeneseny starší náhrobky ze hřbitova původního, který se dříve zřejmě nacházel přímo v zástavbě strážnického Starého města.
Celková výměra současného hřbitova dosahuje rozlohy 5093 m2. Vchod byl původně průchodem v hrobnickém domě, kde lze ještě dnes na stěnách nalézt zbytek kovové pokladničky na dary. Kromě tohoto vchodu zde ale existoval ještě další - jednalo se o malou dřevěnou branku na jihozápadní straně hřbitova směrem ze Sadové uličky. Dnes je vstup na hřbitov umožněn dřevěnou bránou, která byla postavena až v 80. letech 20. století.
Ze starších náhrobků se na hřbitově nachází typ kamenné stély – náhrobní kámen zapuštěný přímo do země, jedinou výjimku zde tvoří polotumba, která je umístěna na východní straně synagogy. Novější náhrobky se již přizpůsobují běžným typům. Náhrobky se nacházejí téměř po celé ploše hřbitovního areálu, výjimku tvoří pouze úzký pás vedle synagogy, kde původně stávala přístavba pro ženy. Bez náhrobků je rovněž část severozápadního výseku hřbitova. Náhrobky jsou rozmístěny v přibližně 35 nepravidelných řadách orientovaných severovýchod – jihozápad, nápisy jsou obráceny zpravidla k jihovýchodu. V severní části hřbitova se nacházejí také dětské hroby, vedle východní strany synagogy jsou umístěny nejvýznamnější hroby – rabínské. Celkové množství hrobů se odhaduje na 1500.
Starší kameny jsou z pískovce, žuly a mramoru, do 19. století se na nich objevovaly pouze hebrejské texty. Novější jsou ze světlé a tmavé žuly, od poloviny 19. století s dvojjazyčnými nápisy, a to nejprve hebrejsko - německými a později i hebrejsko - českými texty.
Původní strohý vzhled hřbitova byl časem měněn, po roce 1945 byl osázen ovocnými stromy a objevuje se zde také lípa. V letech 1986 – 1987 byl vyčištěn a zbaven náletových dřevin. Zdejší hřbitov je místem posledního odpočinku řady významných osobností, mj. je zde pohřben rabín Aron ben Benjamin ha-Levi (zemřel 1686), Meir ben Josef Deutsch (zemřel 1781) a řada dalších. Poslední pohřeb zde byl uskutečněn v padesátých letech 20. století.